Historie balónového létání

Počátky balónového létání

Touha létat je stará jako lidstvo samo. Lidé se od pradávna snažili napodobit let ptáků. Muselo však přijít mnoho tragických osudů, aby zjistili, že napodobením letu ptáků cesta nevede.

První lety bratrů Montgolfiérových

Vysněnou cestu do výšin se podařilo překonat až v 2. polovině 18. století. Bratry Étiénna a Josepha Montgolfiérovi tehdy napadlo, že lehkosti vodíku by bylo možné využít k tomu, aby se papírový balón vznesl k obloze. Několik let se pokoušeli plnit vodíkem velké papírové sáčky, leč bez úspěchu. K vynálezu horkovzdušného balónu pomohla až náhoda: Joseph Montgolfiére s manželkou byli nakupovat na trhu a cestou domů zmokli. Když pak doma u hořícího krbu na šňůře sušili promoklé oblečení, všiml si Joseph zajímavého jevu: horký vzduch se opřel o záhyby hedvábné spodničky paní Montgolfiérové a hedvábí nadnášel. Najednou bylo vše jasné: vzduch je třeba ohřát.

Po měsících pokusů se bratrům Montgolfiérovým skutečně podařilo sestrojit létající balón a 5. června 1783 se odhodlali vyjít se svým vynálezem na veřejnost. Z taftu polepeného papírem vyrobili kouli o průměru 12 metrů a nalplnili ji horkým vzduchem, který byl ohříván ohněm ze slámy a vlny. Balón se vznesl do výšky 2000 metrů a za 10 minut uletěl 2 km. O úspěšném pokusu se dozvěděla pařížská Akademie věd a pozvala oba bratry, aby svůj vynález předvedli ve Versailles samotnému Ludvíku XVI.

Ve stejné době se bratry Montgolfiéry pokusil předběhnout profesor slovutné pařížské Akademie věd Jacques César Charles, který se zabýval pokusy s balónem naplněným vodíkem. Veřejný let jeho balónu se konal 27. srpna 1783 za účasti 1 000 nadšených diváků. Po třičtvrtě hodině balón přistál v nedaleké vesnici. Tam ho však nečekalo milé přivítání: vesničané v domnění, že se jedná o nestvůru seslanou ďáblem, polosplasklou kouli ubodali vidlemi.

Na královském dvoře bylo mezitím vše připraveno pro let balónu bratří Montgolfiérů. Dne 19. září se před zraky krále a šlechticů a desetitisícového davu vznesl modrý balón se zlatými královskými znaky. V balónu však kvůli tehdejší všeobecné domněnce, že nahoře není vzduch k dýchání, necestovali lidé, ale jeho posádku tvořili beran, kohout a kachna. Po krátkém letu přistáli živí a byli přivítáni s bouřlivým jásotem. Montgolfiérové byli povýšeni do šlechtického stavu.

První letci v balónu

První lidé, kteří našli odvahu k letu v balónu, byli ředitel královského muzea Jean Pilatre de Rozier a markýz François d‘Arlandes. Po velkých peripetiích dostali svolení od krále, který nejprve v obavě z rizika prosazoval, aby jako první letěli dva zločinci odsouzení k smrti. Nakonec se však Roziérovi podařilo jej přesvědčit, že tak vznešený a historický krok mohou učinit jen šlechtici. Jejich let se uskutečnil v Paříži 21. listopadu 1783: během 25 minut balón urazil vzdálenost 9 km. Po přistání nadšení Pařížané oba vzduchoplavce div neumačkali.

O čtrnáct měsíců později přelétli Francouz J. P. Blanchard a Američan J. Jeffries během tří hodin průliv La Manche. Odstartovali z Doveru. Jejich vodíkový balón však stále klesal, a tak se k pobřeží v Calais dostali jen díky tomu, že odřízli těžkou gondolu a zavěsili se sami do provazů.

Balóny sice vzbudily velké nadšení, ale brzy se ukázalo, že mají řadu nevýhod. Především jsou špatně ovladatelné a chybí jim pohon.

Řešení přinesly vzducholodi. Když byla v roce 1870 Paříž obležena pruským vojskem, všiml si pruský důstojník Ferdinand von Zeppelin, že Francouzi dopravují do obklíčeného města náklady pomocí balónů. Začal proto pracovat na konstrukci vzducholodi, která by byla na rozdíl od balónů řiditelná. Svoji první vzducholoď postavil roku 1900 a naplnil ji také vodíkem. Éra vzducholodí trvala jen 35 let. Skončila roku 1937 katastrofou obří vzducholodi LZ 129 Hindenburg a horkovzdušné balóny začaly zažívat svou renesanci. 

Historie balónového létání v datech

4. června 1783
Bratři Montgolfiérové vypustili veřejně první balón. Všem horkovzdušným balónům se dnes říká montgolfiéra.

26. srpna 1783
Profesor Charles vypustil balón plněný vodíkem, tzv. charliéru. Balón byl po přistání zničen vesničany jako ďáblovo dílo.

21. listopadu 1783
První lidskou posádku balónu tvořili Jean Pilatre de Rozier a markýz d'Arlendes. V montgolfiéře letěli 25 minut.

18. března 1784
První montgolfiéra v Čechách byla vypuštěna učencem a cestovatelem Tadeášem Haenkem.

7. ledna 1785
Pierre Blanchard a J. Jeffers přelétli v charliéře kanál La Manche. Balón startoval v Doveru a přistál v Calais.

1804
Francouzští fyzikové J. L. Gay-Lussac a J. B. Biot při výzkumném balónovém letu dosáhli výšky 7 367 metrů.

19. července 1821
Angličan Ch. Green předvedl v Londýně první balón plněný svítiplynem. Po svém vynálezci se nazývá greeniéra.

1858
Francouz Gaspar Tournachon-Nadar, přítel Julesa Verna, pořizuje z koše balónu první letecké snímky.

1. července 1859
Američan John Wisye překonal vzdálenost 1000 km. Startoval ze St. Louis, přistál v Hendersonu. Let trval 20 hodin a 40 minut a překonal celkem 1292 km.

11. srpna 1877
První vzlet českého pilota v horkovzdušném balonu v Čechách. Byl jím učitel Josef Vydra.

1906
V Paříži se uskutečnili první závody balónů o pohár Gordona Benneta.

1932
Vědci Auguste Piccard a Max Cosyns za účelem průzkumu stratosféry vystoupali balónem až do výšky 16 201 metrů.

1956
Američané Lewis a Ross dosáhli balónem výšky 23 100 metrů.

1983
První vzlet horkovzdušného balónu české výroby, který vyšel z dílny Aviatik klubu v Brně u příležitosti dvoustého výročí první montgolfiéry. 

1999
Angličan Brian Jones a Švýcar Bertrand Piccard jako první lidé oblétli balónem zeměkouli bez mezipřistání za 19 dní a 1 hodinu 49 minut (překonali 42 810 km). Vzduchoplavci přitom využívali vzdušných proudů, o nichž byli informování pomocí globálních služeb družicové meteorologie.